Z’ Dumínǝkǝ Galerjènǝ (‘u giardǝniérǝ d’u Paravísǝ)

796660200Dòppə cənguand’ annə ‘i càrcərə ‘u Stètə ha caccètə da fòrə e l’ha mannètə alla “kèsə”. Alla fərmètə d’u pustèhə nd’a variàndə, c’érə tutt’u pajsə all’u ‘spəttè: grànnə e zìnnə, fémmənə k’i guagnùnə mbràzzə, ‘a guardiə, ‘u sinnǝkǝ e la bàndə. Cə mangàvənə sùhə ‘i parièndə sòjə. Goramèjə nonn’avìjə kiù a nəsciùnə: ‘a məgliérä avìjä mòrtə e lu figliə sə n’avìjə jùtə da tandə tiémbə nd’Amàrəkə. Non s’aspəttèvə tuttə quellä fòllə ‘i krəstəjènə k’u guardàvənə comə sə jérə n’anəmèhə stràmbə. Ndràméndə ca scənnìjə d’u pustèhə, ‘a bàndə s’è mìsə a sunè “Fratèllə də ‘Tàləjä”;‘u crəstəjènə s’è fərmètə cò nu pédə gàvətə e n’àtə vàscə sop’a skahéttə; s’ è guardètə attuòrnə k’o l’uòkkiə spamǝndètə,s’è gərètə e pó sə n’è turnètə n’ata vótə daìndrə.‘U sinnǝkǝ, ellórə, ha ghjùtə a rəkogliǝ e l’ha dìttə: «Sìtə vùjə Dumínǝkǝ Galerjènə?»

«Sì,songhə j’».

«A nomə də tutt’a cəttadənànzə və dònghə ‘u benturnètə ». ‘A guàrdiə ha pəgliètə ‘a vahìcə; u sinnǝkǝ s’ha mìsə ngiungéttə e l’ha fàttə scénnə kiènə kiènə; hà purtètə nd’u barr e l’hà fattə vévə ‘na tàzzə ‘i hàttə kàvədə. Sə vədìjə ca jérə stànkə, u povəriéllə, e ca sə səndìjə comə a n’àsənə mmiénzə ‘i suònə. Jérə gàvətə gàvətə e lièndə com’a nu skahandrònə; avìjə ‘a péllä hìsciä, sénzä nu pìhə; ‘u vəstìtə, ‘u cappiéllə e li skàrpə nuovə nuòvə, e s’appuggèvə a nu bastònə hucéndə. H’uòkkiə ‘i tənijə fìssə ndarrə, non parlèvə e non rərìjə mèjə. Quànn’è grapùt’a vùkkä è dittə allu sinnǝkǝ: «Songhə nu múzzəkə stànkə, mə vùhérə abbǝndè, addò hèggia j’ alluggè?» «Stasérə vèjə nd’albärghə, pó vədìmə də tə truvè ‘na kèsəcéllə».H’à purmisǝ ‘u sinnǝkǝ. É pəgliètə e l’ha accumbagnètə all’albärghə ‘i Bonafédǝ com’a nu sàndə co tutt’a prucəssiònə appriéssə. ‘U crǝstiènǝ ha rəngrazzəjètə e pó h’à dittə: « J’ non buhíjə jssì d’u càrcərə, allè cə stèvə buònə, goramèjə jérə com’a kèsa miä e avíjə purə angún’ amikə; aggə prəghètǝ ‘nghǝnukkiètǝ‘u dǝrettórǝ: nommə məttìtə dafórə, ke cə vèghə a fè kiù allu pajsə mijə? Sònghə viékkiə e la hibbartè non mə sàrəvə kiù. Ma jllə m’è rəspuòstə ca nonn’a putíjə rifiutè ‘a grazziə e mó sònghə comə a nu stranəjə a què addó non ténghə kiù a nəsciùnə.»
«Non tə mbavurè zə Dumì», h’a dittə ‘u sinnǝkǝ, «k’i paisènə tə vònə tuttə quàndə bénə: hai vìstə quandə cə nə so’?…Mo’ hèj’avé nu mùzzəkə ‘i paciénzə finakké trùvèmə ‘nu buonǝ rəciéttə p’assәgnurìjə: tre o quàttə juòrnə ‘i tièmbə.»

«Vabbénə, grazzəjə, grazzəjə». Ha rəspuòstə zə Dumínǝkǝ .

‘U sìnnəkə ha sahùtètə e po’ è dittə all’albärgatorə : « Bonafé’, mə rakkumànnə: trattèhə buònə a Zə Dumínǝkǝ e dèhə zzò ca vó: mìttə tuttə sòp’u kúndə d’u kəmúnə». É pəgliètə e sə n’è gh’jùtə akkumbagnètə d’a bàndə. Jèrə già quèsə allu skúrəjǝ e li krəstəjènə sə n’hènə turnètə alli kèsə hórə.

‘U sinnǝkǝ é stètǝ dǝ parohǝ: averamendǝ, doppə pikkə juòrnə ha truvètə ‘na paracéllə katacuòstə alla kèsä mìjä e d’accussì é səstəmètə a zə Dumínǝkǝ . Jérä zìnnə, si e nó ‘na dəcìnə ‘i métrə quètrə, com’a ‘na céllä d’u càrcərə, k’a cupərtùrä vékkiä e ll’ìrməcə e li jàttuhə mienzǝ rùttə. ‘Na nottə k’è fàttə nu pərrupízzə fòrtə, ‘nu pəsciuòttəhə ha pəgliètə nd’u suònnə e l’ha ghìndə ‘u hjéttə ‘i g’àcquä pèrə pèrə. ‘U mahǝkapǝtètǝ, p’u škàndə s’è mìsə a škamè fòrtə ca vuhìjə aiùtə. Jérə viérnə, passètə ménzanòttə. Mamma mìjä e tètä mìjə s’hènə gàvuzètə com’u hàmbə ed hèn’jùtə a bədè. Hànə truvètə sədùtə mmìénzə ‘u hiéttə ‘ndrugliètə nd’a nu hənzúhə, muollə pəzìrrə. Attànəmə ha pəgliètə mbràzzə, h’à ssəttètə a ‘na séggiä e l’ha ‘sciukètə co’ ‘na tuvàgliə də ‘hínə raspéndə; po’ ha ndrugliètə nd’a na mandə ‘i ‘hènə. Pòvərə sbəndurètə! Trəmməhèvə pèrə pèrə. Mamma mìjä h’à gh’jùtə a fè subbətə ‘na skafəharellä ‘i ‘hattǝ cucéndə e n’ha fàttə vévə. ‘U krǝstǝjènǝ non sapìə com’i vuhìjə rəngrazzəjè. Jérə tàrdə e la bossä sə n’è turnètə alla kèsə; attànəmə, mmécə, è rumàstə: ha fàttə cumbagnìjə e l’ha kutturǝjètǝ nzìgnə a ché s’é fàttə juòrnə.

gurdjieff-sideDa tànnə zə Dumínǝkǝ è cumənzètə a bəní tutt’i sérə alla kèsä nòstə. ‘Na vótə nə pùrtèvə ‘na fìcä abbruškètə, n’ata vótə ‘na púmä ramungéllə: non bənìjə mèjə k’i mènə vacàndə e nujə guagnùnə ‘i vuhìməhə bénə com’a nu sərànnə. Jérə’na cumbagnìjə zə Dumínǝkǝ, ‘a tahavəsiònə non g’érə angòrə. Gognə sérə nə kundèvə ‘na stòrəjə. Sə məttìjə k’i mènə e la nàppə sóp’u mànəkə d’u bastònə, k’ò l’uòcchəjə fìssə allu ciéhə, e kundèvə kundèvə…’i fattǝ dǝ Gorlandǝ e Angélǝkǝ; e nujə guagnunǝ sədùtə attuòrnə nd’a fucàgnə, ‘u stàməhə ad abbabbè. Kanuscìjə tàndə dǝ killi stòriə! ‘Nghiusǝ ‘nda ‘nu furniellǝ” pǝ diecìànnə, non putìjə parlè k’ò nəsciúnə. Pǝ non ‘mbaccìscǝ, sbarijèvə ‘u tiémbə c’ò nu surəcìkkiə k’avìjə ammaghəstrètə e po’ k’i ‘redǝ sojǝ ‘nzignǝ alla sättǝma gǝnǝrazzionǝ! Diècìànnə nd’a ‘nu pərtusǝ ‘i tre métrə quètrə, sémbə sùhə, guaglió!

«Nonn’avìssə mèjə fàttə juòrnə quéllä matìnä ka m’hènə nghiùsə ngàrcərə! –dǝcíjǝ-Tuttä còlpä d’avukètə Legottǝ ca n’è ‘ngannètə. ‘U marpionǝ’è dìttə: sə g’ùnə ‘i vùjə quàttə s’akkòllə ‘u məcìdijə, h’àtə jéssənə hìbbrə; sənó və nə jètə a murì ngàhérə tuttə quàndə. Nujə, com’i féssə, c’emə krədùtə: n’hàmə jukètə allu tuòkkə e d’accussì n’hèmə ‘mbasturètə k’ì mènə nuòstə stéssə. Mo’ aspéttə súhə ca mə kièmə ‘u Patratarnə all’atu mùnnə.

‘A h’àtə juòrnə, pə m’alləggəríscə ‘a kèpə, hèggə jùtə nd’a mundágnə e m’hèggə nghənukkiètə pròpəjə nd’u pùndə addó è succéssə “u fàttə”. Hàggə dìttə a Gésucrìstə: mo’ sìmə sùhə j’ e tté: tu ‘u sèjə ca sònghə ‘nnuzéndə. M’hèjə fàttə patìscə ‘i pénə d’u ‘nfiérnə sop’a Tarrə e non t’hèjə dəspiaciùtə né də mé e manghǝ d’i figliə méjə. Sə jé ‘u vérə ka cə sì’, dàmmə ‘nu səgnèhə: fàmmə murì a què nd’a stu muméndə e pó fàmmə vədè ‘u Paravìsə. Doppə ‘nu pìkkə, m’è parùtə ‘i séndə ‘u frùscə d’u viéndə ca dəcìjə: Dumì, ‘u sàccə k’hèjə avútə ‘a mèhašjòrtə, ma che cə vuòjə fè? Pùrə j’ jérə ‘nnùzéndə e m’hènə mìsə ‘ngrùcə.Tə nə vuhàrəsə ‘nghianè ‘mbaravísə? ‘A kièvə ‘a ténə Piétrə: jé gh’jllə ‘u kumàndamàstrə, mó stè arrəvànnə, aspéttə k’u ddummànnə: Pì…, avàrəsə ‘na ‘ngognəcéllə pə Dumínǝkǝ ?

Fammə vədé sə jé səgnètə sòpə ‘u həggístrǝ…..No, non c’è, niéndə da fè, jé già tutt’akkupètǝ, hé d’aspǝttè ‘a prossǝma vécǝtǝ: hè d’avé nu múzzǝkǝ ‘i paciénzǝ: stèmǝ frabbǝkannǝ n’at’albarghǝ kiù grannǝ,’nu grattaciéhǝ, ka cǝ so’ nu munziéllǝ ‘i ghànǝmǝ buonǝ ka sǝ nǝ vónǝ ‘nghianè. ‘Nda stu mumèndǝ,‘u kandiérǝ jé kiusǝ ka ‘u Genǝjǝ Cǝvíhǝ è fǝrmètǝ ‘i lavórǝ ed’è dǝnunzijètǝ ‘a dittá appaltatricǝ p’abusǝ dǝ kostruzzijónǝ. Hèm’aspǝttè ka s’édda kiudǝ ‘u pruciéssǝ, cǝ vo’ tiembǝ: ‘n’ati quattǝ o cinghǝ sékǝhǝ p’u furniscǝ. ’Ndramèndǝ, parkéggǝhǝ ‘ndu purgatorijǝ.

Dumi’-m’è dittǝ Gesucristǝ- hai sǝndútǝ k’è dicǝ Pietrǝ?.Cǝ vó’ tiembǝ, sǝnó tǝ n’hèja j’ ‘nzàhǝ d’aspettǝ nd’u purgatorijǝ.

Eeh!…N’ati quattǝ o cinghǝ sékǝhǝ ‘i pǝnǝténzǝ?!. Jé ‘na paróhǝ?!… Ma Tu, ‘ndi ménzǝ tojǝ, non puojǝ fè propǝjǝ niendǝ?-Aggǝ prǝghètǝ.

Aspettǝ: foršǝ eggǝ truvètǝ ‘a mazékǝ, sǝ pǝ tè vè bbónǝ. M’é rǝspuóstǝ

Fammǝ séndǝ, dǝ ke sǝ trattǝ?

Gaggǝ ‘nu ggiardǝniéllǝ co’ ‘na paracéllä vekkia, zinna zinnǝ, addó tǝ putàrǝsǝ sǝstǝmè. Jé kijnǝ dǝ spruòkkǝhǝ e strǝppunǝ: cǝ vuhérǝ dètǝ ‘na puhǝzzètǝ: vuhérǝ kutturijètǝ, c’iavàrǝsǝ kiandè angunu fijórǝ, ‘na rosǝ, dujǝ vijóhǝ, tandǝ p’i dè nu pikkǝ ‘i cundégnǝ. Tu, t’a siǝndǝsǝ dǝ fè ssu’ sǝrvizzǝjǝ alló ? M’è cǝrkètǝ.

Sǝkuraméndǝ! Haggǝ rǝspuostǝ tǝràndǝ teràndǝ. Quissǝ vè azzéttǝ azzéttǝ pǝ mé: fé propǝjǝ allu kèsǝ mijǝ! Non tǝ nǝ fazzǝ péndǝ ka m’héjǝ fatt’u fagórǝ: j’ songhǝ ‘nu giardǝnijérǝ ‘ngambǝ.

Ellórǝ,jé fattǝ: tǝ nǝ puojǝ ‘nghianè! M’è purmisǝ .

E quannǝ?

Primǝ dǝ quantǝ piénzǝsǝ tu. Akkumménzǝtǝ a prǝparè! E non tǝ skurdè ‘a ttrèzzǝ.

M’é rakkummannètǝ. Mo’só’già ‘nu pèr’i juornǝ ca stonghǝ aspettannǝ ‘a kiamètǝ Sujä da ‘nu muméndǝ all’atǝ:‘a casciòttǝhǝ co’ l’attrezzǝ aggǝ prǝparètǝ e g’hj’ songhǝ prondǝ. Spǝrijèmǝ ka non z’ha skurdètǝ».

«Z’Dumì’» h’amǝ rǝpǝgliètǝ bonarijaméndǝ «nonn’avé pressǝ ka ‘u Patratarnǝ‘a ténǝ bbónǝ ‘a mǝmorija: mo’ vídǝsǝ ca quandǝ menǝ t’aspiéttǝsǝ, tǝ fè ‘a supprésǝ».

‘A serä d’a dumanǝkadijǝ z’Dumínǝkǝ, com’allu sòhǝtǝ, è bǝnútǝ alla kèsǝ nostǝ, n’è kundètǝ n’ata bella storijǝ, pó n’è sahutǝtǝ e sǝ n’è turnètǝ alla paracèlla sujǝ; s’è ‘nfurkiètǝ ndu h’jettǝ ed è kahètǝ com’a nu gliérǝ. ‘A matín’appriéssǝ s’è rǝvǝgliètǝ ‘ndu paravisǝ ed’è ccummǝnzètǝ súbbǝtǝ a puhǝzzè ‘u Giardinǝ ‘i Gesucristǝ. Doppǝ ‘nu pikkǝ ha ddummannètǝ:

« Tandǝ pǝ sapè, ‘a mǝnnézzǝ addó aggia jttè?»

«Dumi’, non tǝ prokkupè: p’u muméndǝ, arrughèhǝ ‘nda quella rèsǝ allè, ka po’ ‘a mannèmǝ a brušijè allu

‘nfièrnǝ, appénǝ furníscǝnǝ d’agghiustè ‘a furnècǝ.» Ha ‘ssǝkurètǝ ‘u Sǝgnórǝ.

(‘Stu Kundǝ-‘a finǝ d’a storijǝ- ‘a saccǝ pǝkké tuttǝ ‘i sérǝ z’ Dumínǝkǝ mǝ fè truvè skrittǝ ‘na ‘héttǝrä ‘nda postǝ d’u kǝmbiúterǝ.)

 

F.DG.

 

Glossario

lièndə : magro;

skahandrònə : spilungone;

nu múzzəchə: un po’;

abbǝndè: riposare;

rəciéttə: sistemazione;

paracéllə: casupola;

katacuòstə: accanto (attaccata);

– jàttuhə: listelli;

pərrupízzə: diluvio;

pəsciuòttəhə: rigagnolo;

muollə pəzìrrə: bagnato fradicio;

‘na mandə: una coperta;

skafəharellä: ciotola;

bossä: mamma;

kutturǝjètǝ: accudito;

– cundégnǝ: decoro;

nàppə: bazza;

– “furniellǝ”: cella di isolamento;

– k’i ‘redǝ sojǝ : con i suoi eredi;

-‘U marpiónǝ: il furbacchione;

-‘mbasturètə: impastoiati;

-‘na ‘ngognəcéllə: un angolino;

– vè azzéttǝ azzéttǝ: va a proposito (ad hoc)

-‘nfurkiètǝ: infilato

– é kahètǝ: s’é addormentato

– gliérǝ: ghiro.

– arrughèhǝ ‘nda quella rèsǝ allè: raccoglila in quell’angolo lì;

Ha ‘ssǝkurètǝ ‘u Sǝgnórǝ: lo ha rassicurato il Signore.

 

Commenta

Questo sito usa Akismet per ridurre lo spam. Scopri come i tuoi dati vengono elaborati.

Utilizzando il sito, accetti l'utilizzo dei cookie da parte nostra. Maggiori informazioni

Questo sito utilizza i cookie per fonire la migliore esperienza di navigazione possibile. Continuando a utilizzare questo sito senza modificare le impostazioni dei cookie o clicchi su "Accetta" permetti al loro utilizzo.

Chiudi